Informační lišta
Ženšen pravý (Panax ginseng, všehoj ženšenový) patří do čeledi Araliaceae. Jeho domovinou je Asie, hlavně Čína a Korea. Mnohdy je také přezdívám korejský ženšen. V přírodě se vlivem velké poptávky již příliš nevyskytuje, je však komerčně pěstován. Největšími pěstiteli jsou Japonsko, Korea a Čína.
Název panax vychází z řeckých slov „pan“ celý, celkový a „axos“ léčit. Panax tedy znamená léčit všechny nemoci. Slovo ženšen pak pochází z čínských slov shen seng – člověk a kořen. Ženšen je víceletá, vytrvalá rostlina, která preferuje chladnější klima, otevřené lesnaté kopcovité oblasti, mezi 36° a 48° severní šířky. Ženšen pravý dorůstá to výšky 30‒60 cm. Nadzemní část je tvořena lodyhou, která zjara vyroste z pupenů umístěných na kořenové hlavě. Listy vyrůstající z lodyhy jsou nejčastěji pětičetné, řapíky jsou uspořádané v přeslenu. Květy ženšenu jsou drobné a bílé. Mívají pět okvětních lístků a jsou oboupohlavní. Po odkvětu se vytváří plod, který má zploštěle kulovitý tvar, je červený a šťavnatý a řadí se mezi peckovice, ve které jsou až 3 semena. Nejdůležitější součástí ženšenu je však jeho kořen. Ten je mohutný, s kořenovou hlavou, která se větví a vyrůstají z ní dva (popř. více) kořeny připomínající mrkev, ty mívají drobné kořenové vlásky. Celý kořen mívá i 20 cm a jeho obvod je cca 3 cm. Někomu připomíná lidskou postavu. Kořen má světlou bílou až béžovou barvu. Právě kořen je tou nejdůležitější a vyhledávanou části ženšenu. Kořen se sbírá a zpracovává. Ve velkoprodukcích se jedná o cca 6 let starý kořen, který se očistí, omyje čistou vodou a vystaví se horké páře (98‒99 °C) na dobu 1‒3 hodin, poté je kořen sušen horkým vzduchem i slunečním svitem, dokud vlhkost neklesne na hodnoty kolem 15 %.Z kořene se též mohou vyrábět extrakty, nejčastěji alkoholové.
Ženšen je po tisíciletí známý a využívaný k léčebným účelům, hlavně v Číně a Koreji. Znalosti získané generacemi byly poprvé sepsány v knize Shennong Bencao Jing Tao Hongjingem za vlády dynastie Liang (502−557 ), tam jsou shrnuty i informace ze starších spisů. Ženšen byl však zmiňován v Jijuzhang (Interpretation of Creatures), který pochází z 48 a 33 před naším letopočtem, a v Shanghan Lun (Treatise on Fevers) z doby 196−200. Těmto spisům však předcházely ústě předávané moudrosti a legendy.
Kultivace ženšenu v Koreji začala již roku 11 před naším letopočtem. Roku 1122 během vlády krále In Jonga z Koryo dynastie se kultivace dále rozšiřovala a vylepšovala.
Ženšen se dostal do Evropy díky holandským kupcům, a to z Japonska. V té době si však mnoho příznivců nezískal. V roce 1709 se francouzskému jezuitovi otci Jartouxovi podařilo poznat kořen ženšenu v Číně a napsal dopis otci Lefatauovi v St. Luise v Kanadě. Otec Lafatau objevil podobnou rostlinu i zde (Americký ženšen, Panax quinquefolium).
V roce 1753 zařadil Carl Linné rod Panax do systematické botaniky. Do tohoto rodu patří 6 základních druhů: severoamerické druhy Panax quinquefolium L.,Panax trifolium, východoasijské L., Panax ginseng C. A. Meyer, Panax japonicum C. A. Meyer, Panax pseudoginseng Wallich a Panax notoginseng (Burk.) F. H. Chen, Existují i další druhy a poddruhy. Jednotlivé druhy se liší hlavně svým kořenem, tj. tvarem a barvou.
Kultivace a pěstování se ženšen dočkal až 1897 v USA.
Prováděné pokusy s ženšenem zvýšily povědomí o něm po celém světě a také se zvýšila poptávka a nutnost jeho „velkopěstitelství“.
Nejprve se ženšen užíval sušený na slunci, ale později se změnila příprava, a to na metodu v úpravy v páře, což urychlilo přípravu preparátů, jelikož byla velká poptávka.
Xu-Jing z dynastie Sung byl vyslancem čínského císaře do Koreje a sepsal spis, v němž popisuje své zážitky včetně dvou produktů z ženšenu, které v byly vyráběny v Koreji, byl to sluncem sušený ženšen a připravený v páře (červený ženšen). V Koreji je kultivován ženšen Panax ginseng C.A. Meyer, je sbírán 4−6letý kořen, ženšen je tam klasifikován dle toho, jak je zpracováván – čerstvý ženšen (mladší než 4 roky, může být konzumován neupravený), bílý ženšen (4−6letý kořen, po oloupání se suší) a červený ženšen (sbírá se 6letý kořen, který je připravený v páře a pak sušený).
Každý z výše zmíněných produktů z ženšenu je dále kategorizován, např. čerstvý na plátky, v podobě džusu, extrakt (tinktura), prášek, čaj, tablety, kapsle…
Mladý ženšen, méně než 2 roky, je také využíván v korejských jídlech, např. korejské kuřecí polévce Samketang.
Aby mohl být ženšen považován za všehoj, musí obsahovat bioaktivní složky.
Tyto látky se skládají z lipofilního aglykonu (sapogeninu), který je doplněn hydrofilní cukernou složkou. Saponiny jsou jednak steroidní a jedna triterpenické.
Mezi nejznámější složky ženšenu patří ginsenosidy. Ty se extrahují z kořene, plodu, stonků i listů.
Doposud bylo rozpoznáno více než 200 ginsenosidů. Ginsenosidy mají společný základ, tj. 30 atomů uhlíku, které vytváří 4 prstence steroidních jader. Liší se pak pozicí a hustotou cukrů, které jsou na molekulu navázány. Jejich struktura byla vyzkoumána v 60. letech 19. století.
Ginsenosidy jsou dělené do 3 hlavních skupin:
Sacharidovými součástmi ginsenosidů jsou glukóza, kyselina glukuronová, rhamnóza, arabinóza a xylóza.
Ukázka ginsenosidů, čerpáno z Nag Subhasree, Qin Jiangjiang, Wang Wei, Wang Ming-Hai, Wang Hui, Zhang Ruiwen, Ginsenosides as anticancer agents: in vitro and in vivo activities, structure-activity relationships, and molecular mechanisms of action. Front Pharmacol. 2012 Feb 28;3:25.https://www.frontiersin.org/article/10.3389/fphar.2012.00025
Glukosidy jsou složky, které se skládají z cukerné části a necukerné. V ženšenu jsou obsaženy např. isomaltol-α-D-glukopyranosid, ketopropyl-α-D -glukopyranosid…
Alkaloidy jsou organické látky s dusíkem. Mají biologický efekt, často jsou návykové, mnohé známe, např. nikotin, psilocybin, efedrin… V ženženu byl v roce 1986 nalezen beta karbolinové alkaloidy. Jedná se např. o N9-formylharman, ethyl β-carboline-1-carboxylát a perlolyrin, ginsenin, spiracin.
Polyyny jsou uhlovodíkové sloučeniny se specifickými trojnými vazbami. V ženšenu se můžeme setkat s více než 20 polyyny, je to např. falkrinol (panaxynol; heptadeca-1,9-diene-4,6-diyne-3-ol), panaxydol (heptadeca-1-ene-9,10-epoxy-4,6-diyne-3-ol), falkarintriol (panaxytriol; heptadeca-1-ene-9,10-dihydroxy-4,6-diyne-3-ol), panaxynový epoxid atd. Tyto sloučeniny se uplatňují v pokusech na nádorových buňkách.
Flavonoidy jsou známé coby látky schopné neutralizovat volné kyslíkové radikály. Flavonoidy jsou v celé rostlině, nejen v kořeni, jen v jiné koncentraci. V kořen ženšenu ukrývají flavanoly, a to katechin, epikatechin, epigalokatechin galát. Flavony jsou zastoupeny quercetinem a apigeninem, flavonoly myricetinem, resveratrolem, morinem, kamprefolem. Jsou přítomné také flavanony jako naringenin. Je zajímavé, že ve drobných vláskových kořenech je více těchto látek než v kořeni hlavním. V listech je možné najít také hyperosid (je také součástí třezalky), izoramnetin-3-rutinosid, ostatní je shodné s kořenem, jen v jiných koncentracích, a chyní naringenin.
Fenoly tvoří velmi bohatou skupinu sloučenin (bylo objeveno více než 8000 různých fenolových sloučenin) a ženšen je na ně bohatý. Nacházejí se v něm např. deriváty kyseliny hydroxyskořicové, maltol kyselina fenolová, salicylová, vanilová, gentisová, p-kumarová, m-kumarová, ferulová, kávová, syringová, hydroxybenzoová… Kyselian gallová se nachází pouze v listech ženšenu, stejně tak kyselina chlorogenová. Nedávno (2011) byla také identifikována nový zástupce fenolů a ženšenu, jedná se o fenolový glukosid isokoniferosid, jeho struktura je 9-O-[β-D-glucopyranosyl-(1 --> 6)-β-D-glukopyranosyl]-trans-koniferyl alkohol.
Každá rostlina je složená ze sacharidů, cukrů, ať už se jedná o jednoduché cukry, nebo o složené cukry (polysacharidy). Polysacharidy mají mnohé účinky, ovlivňují mnoho pochodů a např. rakovinné buňky či infekční patogeny. Monosacharidy v kořeni ženšenu jsou např. glukóza, fruktóza, seróza a maltóza. Ve vodě rozpustné oligosacharidy jsou zastoupeny např. α-Glcp-(1-6)-α-Glcp, α-Glcp-(1-6)-αGlcp-(1-4)-α-Glcp, α-Glcp-(1-6)-α-Glcp-(1-6)-α-Glcp- (1-4)-α-Glcp (Glcp ‒ glukopyranóza)a malto-oligosaccharidy ‒ maltopentóza, maltohexóza, maltoheptóza,maltooctóza, maltononóza, maltodecóza. Hodně prozkoumanými sacharidy jsou také ty, které na sebe vážou aminokyseliny a proteiny, jsou to např. arginin-fruktóza-glukóza, arginin-fruktóza, gintonin, PGL-1 atd. Jsou vysoce biologicky aktivní. Dalšími významnými cukry jsou kyselé polysacharidy, kam patří ginsan, který má strukturu podobnou pektinům, rhamnogalakturonan, β-1,4-galactan, α-1,5/1,3,5-arabinan atd. Z ženšenu byly také extrahovány polysacharidy označené jako panaxany, kterých existuje velké množství a jsou označeny písmeny abecedy, tj. panaxan A‒U. Škála polysacharidů je široká, např. arabinoglukogalaktany, xyloglukany…
Ženšen je bohatý na terpenové sloučeniny, terpeny a jejich deriváty.
Důležitou složkou jsem sesquiterpeny:
V jedné studii bylo porovnáváno terpenové složení asijského a amerického ženšenu. Ukázalo se, že např. β-panasinsenu je v asijském ženšenu až 19x více než v americkém, 3x více α-gurjunenu atd. Sladkou chuť dodávající terpen β-farnesen měl naopak vyšší koncentraci v americkém ženšenu.
V ženšenu nechybí ani alkoholové sloučeniny, tj. alkoholy. E-nerolidol, ledol, espatulenol, nerolidol, viridiflorol, hinesol. Tvoří cca 4,27 % ženšenu, a v asijském je jich více než v americkém (1,72 %). Tyto mimo jiné dodávají chuť a vůni. Díky jinému obsahu terpenů a alkoholů je americký ženšen sladší, zatímco asijský zemitější.
Lignany patří mezi metabolity rostlinného metabolismu, mají charakter fytoestrogenů, ochraňují rostliny proti napadení patogeny, kontrolují růst atd. Jsou také antioxidanty. Z ženšenu byly také extrahovány, např. v roce 1990 gomisin N a gomisin A.
Krom výše zmíněných složek má v sobě ženšen také aminokyseliny, což jsou stavební kameny bílkovin. Nejvíce je argininu, kyseliny glutamové, kyseliny asparagové a glycinu, nechybí však ani metionin, histidin, leucin, izoleucin, serin, fenylalanin, alanin, treonin, valin, tryptofan, treonin, prolin, tyrozin či cystein.
Krom aminokyselin se v ženšenu vyskytují také bílkoviny, které jsou zastoupeny např. enzym. Jedná se o různé druhy dehydrogenáz, glutamát dekarboxylázy, různé typy syntáz, např. pro aminokyseliny, proteinkinázy, ATPázy. Enzymy se zapojují do metabolismu, do syntézy mnohých látek, jejich rozkladu, ochrany...
Jistě není žádným překvapením, že se v ženšenu najdou také vitamíny. Jejich koncentrace, tj. výskyt se mění s v různých částech rostliny. V ženšenu jsou jak ve vodě rozpustné vitamíny, tak ty rozpustné v tucích. Celkové množství vitamínů v kořeni je 582,12 ±1,44, v kořenových vláscích 755,65±2,10 a v listech 456,31±3,87 mg/100 g. Jedná se např. o tiamin (B1), riboflavin (B2), niacin (B3), kyselina pantotenová (B5), pyridoxin (B6), biotin (B7), kobalamin (B12) a vitamín C. Nejvyšší koncentraci má kyselina pantotenová a tiamin. Z minerálů a stopových prvků jsou zastoupeny vápník, dusík, draslík, fosfor, hořčík, železo, mangan, zinek, měď, nikl atd.
Extrakty z hub jsou nedílnou součástí tradiční čínské medicíny
Pečující kosmetika
pro přirozenou krásu
