Yaomedica

Ren Shen neboli ženšen pravý (Panax ginseng)

Ženšen pravý (Panax ginseng, všehoj ženšenový) patří do čeledi Araliaceae. Jeho domovinou je Asie, hlavně Čína a Korea. Mnohdy je také přezdívám korejský ženšen. V přírodě se vlivem velké poptávky již příliš nevyskytuje, je však komerčně pěstován. Největšími pěstiteli jsou Japonsko, Korea a Čína.

Název panax vychází z řeckých slov „pan“ celý, celkový a „axos“ léčit. Panax tedy znamená léčit všechny nemoci. Slovo ženšen pak pochází z čínských slov shen seng – člověk a kořen. Ženšen je víceletá, vytrvalá rostlina, která preferuje chladnější klima, otevřené lesnaté kopcovité oblasti, mezi 36° a 48° severní šířky. Ženšen pravý dorůstá to výšky 30‒60 cm. Nadzemní část je tvořena lodyhou, která zjara vyroste z pupenů umístěných na kořenové hlavě. Listy vyrůstající z lodyhy jsou nejčastěji pětičetné, řapíky jsou uspořádané v přeslenu. Květy ženšenu jsou drobné a bílé. Mívají pět okvětních lístků a jsou oboupohlavní. Po odkvětu se vytváří plod, který má zploštěle kulovitý tvar, je červený a šťavnatý a řadí se mezi peckovice, ve které jsou až 3 semena. Nejdůležitější součástí ženšenu je však jeho kořen. Ten je mohutný, s kořenovou hlavou, která se větví a vyrůstají z ní dva (popř. více) kořeny připomínající mrkev, ty mívají drobné kořenové vlásky. Celý kořen mívá i 20 cm a jeho obvod je cca 3 cm. Někomu připomíná lidskou postavu. Kořen má světlou bílou až béžovou barvu. Právě kořen je tou nejdůležitější a vyhledávanou části ženšenu. Kořen se sbírá a zpracovává. Ve velkoprodukcích se jedná o cca 6 let starý kořen, který se očistí, omyje čistou vodou a vystaví se horké páře (98‒99 °C) na dobu 1‒3 hodin, poté je kořen sušen horkým vzduchem i slunečním svitem, dokud vlhkost neklesne na hodnoty kolem 15 %.Z kořene se též mohou vyrábět extrakty, nejčastěji alkoholové.

 

zensen-pravy 

Ženšen je po tisíciletí známý a využívaný k léčebným účelům, hlavně v Číně a Koreji. Znalosti získané generacemi byly poprvé sepsány v knize Shennong Bencao Jing  Tao Hongjingem za vlády dynastie  Liang (502−557 ), tam jsou shrnuty i informace ze starších spisů. Ženšen byl však zmiňován v Jijuzhang (Interpretation of Creatures), který pochází z 48 a 33 před naším letopočtem, a v Shanghan Lun (Treatise on Fevers) z doby 196−200. Těmto spisům však předcházely ústě předávané moudrosti a legendy.

Kultivace ženšenu v Koreji začala již roku 11 před naším letopočtem. Roku 1122 během vlády krále In Jonga z Koryo dynastie se kultivace dále rozšiřovala a vylepšovala.

Ženšen se dostal do Evropy díky holandským kupcům, a to z Japonska. V té době si však mnoho příznivců nezískal. V roce 1709 se francouzskému jezuitovi otci Jartouxovi podařilo poznat kořen ženšenu v Číně a napsal dopis otci Lefatauovi v St. Luise v Kanadě. Otec Lafatau objevil podobnou rostlinu i zde (Americký ženšen, Panax quinquefolium).

V roce 1753 zařadil Carl Linné rod Panax do systematické botaniky. Do tohoto rodu patří 6 základních druhů: severoamerické druhy Panax quinquefolium L.,Panax trifolium, východoasijské  L., Panax ginseng C. A. Meyer, Panax japonicum C. A. Meyer, Panax pseudoginseng Wallich a Panax notoginseng (Burk.) F. H. Chen, Existují i další druhy a poddruhy. Jednotlivé druhy se liší hlavně svým kořenem, tj. tvarem a barvou.

Kultivace a pěstování se ženšen dočkal až 1897 v USA.

Prováděné pokusy s ženšenem zvýšily povědomí o něm po celém světě a také se zvýšila poptávka a nutnost jeho „velkopěstitelství“.

Užívání ženšenu

Nejprve se ženšen užíval sušený na slunci, ale později se změnila příprava, a to na metodu v úpravy v páře, což urychlilo přípravu preparátů, jelikož byla velká poptávka.

Xu-Jing z dynastie Sung byl vyslancem čínského císaře do Koreje a sepsal spis, v němž popisuje své zážitky včetně dvou produktů z ženšenu, které v byly vyráběny v Koreji, byl to sluncem sušený ženšen a připravený v páře (červený ženšen). V Koreji je kultivován ženšen Panax ginseng C.A. Meyer, je sbírán 4−6letý kořen, ženšen je tam klasifikován dle toho, jak je zpracováván – čerstvý ženšen (mladší než 4 roky, může být konzumován neupravený), bílý ženšen (4−6letý kořen, po oloupání se suší) a červený ženšen (sbírá se 6letý kořen, který je připravený v páře a pak sušený).

Každý z výše zmíněných produktů z ženšenu je dále kategorizován, např. čerstvý na plátky, v podobě džusu, extrakt (tinktura), prášek, čaj, tablety, kapsle…

Mladý ženšen, méně než 2 roky, je také využíván v korejských jídlech, např. korejské kuřecí polévce Samketang.

Složení ženšenu:

Aby mohl být ženšen považován za všehoj, musí obsahovat bioaktivní složky.

  • Saponiny −glykosidy:

Tyto látky se skládají z lipofilního aglykonu (sapogeninu), který je doplněn hydrofilní cukernou složkou. Saponiny jsou jednak steroidní a jedna triterpenické.

Mezi nejznámější složky ženšenu patří ginsenosidy. Ty se extrahují z kořene, plodu, stonků i listů.

  • Ginsenosidy

Doposud bylo rozpoznáno více než 200 ginsenosidů. Ginsenosidy mají společný základ, tj. 30 atomů uhlíku, které vytváří 4 prstence steroidních jader. Liší se pak pozicí a hustotou cukrů, které jsou na molekulu navázány. Jejich struktura byla vyzkoumána v 60. letech 19. století.

Ginsenosidy jsou dělené do 3 hlavních skupin:

  • Panaxadiolová skupina, ve které jsou např. Rb1−3, Rc, Rd, Rg3, Rh2…
  • Panaxatriolová skupina, mezi zástupci této skupiny jsou např. Te, Rg1, Rg2, Rh1…
  • Skupina kyseliny oleanolové se zástupcem Ro
  • Ocotillol, sem patří majonosid R2
  • Existují i jiná dělení, např. na protopanaxadioly, notoginsenosidy, quinquesidy, malonylginsenodidy, ptotopanaxatriony.

Sacharidovými součástmi ginsenosidů jsou glukóza, kyselina glukuronová, rhamnóza, arabinóza a xylóza.

Ukázka ginsenosidů, čerpáno z Nag Subhasree, Qin Jiangjiang, Wang Wei, Wang Ming-Hai, Wang Hui, Zhang Ruiwen, Ginsenosides as anticancer agents: in vitro and in vivo activities, structure-activity relationships, and molecular mechanisms of action. Front Pharmacol. 2012 Feb 28;3:25.https://www.frontiersin.org/article/10.3389/fphar.2012.00025 

   

 ginsenosid1

 

ginsenosid2

 

  • Glukosidy

Glukosidy jsou složky, které se skládají z cukerné části a necukerné. V ženšenu jsou obsaženy např. isomaltol-α-D-glukopyranosid, ketopropyl-α-D -glukopyranosid…

  • Alkaloidy

Alkaloidy jsou organické látky s dusíkem. Mají biologický efekt, často jsou návykové, mnohé známe, např. nikotin, psilocybin, efedrin… V ženženu byl v roce 1986 nalezen beta karbolinové alkaloidy. Jedná se např. o N9-formylharman, ethyl β-carboline-1-carboxylát a perlolyrin, ginsenin, spiracin.

  • Polyyny (polyacetyleny)

Polyyny jsou uhlovodíkové sloučeniny se specifickými trojnými vazbami. V ženšenu se můžeme setkat s více než 20 polyyny, je to např.  falkrinol (panaxynol; heptadeca-1,9-diene-4,6-diyne-3-ol), panaxydol (heptadeca-1-ene-9,10-epoxy-4,6-diyne-3-ol),  falkarintriol (panaxytriol; heptadeca-1-ene-9,10-dihydroxy-4,6-diyne-3-ol), panaxynový epoxid atd. Tyto sloučeniny se uplatňují v pokusech na nádorových buňkách.

  • Flavonoidy

Flavonoidy jsou známé coby látky schopné neutralizovat volné kyslíkové radikály. Flavonoidy jsou v celé rostlině, nejen v kořeni, jen v jiné koncentraci. V kořen ženšenu ukrývají flavanoly, a to katechin, epikatechin, epigalokatechin galát. Flavony jsou zastoupeny quercetinem a apigeninem, flavonoly myricetinem, resveratrolem, morinem, kamprefolem. Jsou přítomné také flavanony jako naringenin. Je zajímavé, že ve drobných vláskových kořenech je více těchto látek než v kořeni hlavním. V listech je možné najít také hyperosid (je také součástí třezalky), izoramnetin-3-rutinosid, ostatní je shodné s kořenem, jen v jiných koncentracích, a chyní naringenin.

  • Fenolové sloučeniny

Fenoly tvoří velmi bohatou skupinu sloučenin (bylo objeveno více než 8000 různých fenolových sloučenin) a ženšen je na ně bohatý. Nacházejí se v něm např. deriváty kyseliny hydroxyskořicové, maltol kyselina fenolová, salicylová, vanilová, gentisová, p-kumarová, m-kumarová, ferulová, kávová, syringová, hydroxybenzoová… Kyselian gallová se nachází pouze v listech ženšenu, stejně tak kyselina chlorogenová. Nedávno  (2011) byla také identifikována nový zástupce fenolů a ženšenu, jedná se o fenolový glukosid isokoniferosid, jeho struktura je 9-O-[β-D-glucopyranosyl-(1 --> 6)-β-D-glukopyranosyl]-trans-koniferyl alkohol. 

  • Cukry a jejich sloučeniny

Každá rostlina je složená ze sacharidů, cukrů, ať už se jedná o jednoduché cukry, nebo o složené cukry (polysacharidy). Polysacharidy mají mnohé účinky, ovlivňují mnoho pochodů a např. rakovinné buňky či infekční patogeny. Monosacharidy v kořeni ženšenu jsou např. glukóza, fruktóza, seróza a maltóza. Ve vodě rozpustné oligosacharidy jsou zastoupeny např. α-Glcp-(1-6)-α-Glcp, α-Glcp-(1-6)-αGlcp-(1-4)-α-Glcp, α-Glcp-(1-6)-α-Glcp-(1-6)-α-Glcp- (1-4)-α-Glcp (Glcp ‒ glukopyranóza)a malto-oligosaccharidy ‒ maltopentóza, maltohexóza, maltoheptóza,maltooctóza, maltononóza, maltodecóza. Hodně prozkoumanými sacharidy jsou také ty, které na sebe vážou aminokyseliny a proteiny, jsou to např.  arginin-fruktóza-glukóza, arginin-fruktóza, gintonin, PGL-1 atd. Jsou vysoce biologicky aktivní. Dalšími významnými cukry jsou kyselé polysacharidy, kam patří ginsan, který má strukturu podobnou pektinům, rhamnogalakturonan,  β-1,4-galactan, α-1,5/1,3,5-arabinan atd. Z ženšenu byly také extrahovány polysacharidy označené jako panaxany, kterých existuje velké množství a jsou označeny písmeny abecedy, tj. panaxan A‒U. Škála polysacharidů je široká, např. arabinoglukogalaktany, xyloglukany…

  • Terpenové sloučeniny

Ženšen je bohatý na terpenové sloučeniny, terpeny a jejich deriváty.

Důležitou složkou jsem sesquiterpeny:

  • β-panasinsen,
  • afrikan-2-en, 
  • β-elemen,
  • kalaren,
  • (E)-β-farnesen, 
  • α-humulen,
  • α-neocloven,
  • 2-epi-(E)-β-karyofyllen,
  • β-neokloven,
  • β-selinen,
  • bicyklogermakren,
  • spathulenol, humulone,
  • epoxid II,
  • ginsenol, 
  • hexadekanová kyselina,
  • falcarinol

V jedné studii bylo porovnáváno terpenové složení asijského a amerického ženšenu. Ukázalo se, že např. β-panasinsenu je v asijském ženšenu až 19x více než v americkém, 3x více α-gurjunenu atd. Sladkou chuť dodávající terpen β-farnesen měl naopak vyšší koncentraci v americkém ženšenu.

  • Alkoholy

V ženšenu nechybí ani alkoholové sloučeniny, tj. alkoholy. E-nerolidol, ledol, espatulenol, nerolidol, viridiflorol, hinesol. Tvoří cca 4,27 % ženšenu, a v asijském je jich více než v americkém (1,72 %). Tyto mimo jiné dodávají chuť a vůni. Díky jinému obsahu terpenů a alkoholů je americký ženšen sladší, zatímco asijský zemitější.

  • Lignany

Lignany patří mezi metabolity rostlinného metabolismu, mají charakter fytoestrogenů, ochraňují rostliny proti napadení patogeny, kontrolují růst atd. Jsou také antioxidanty. Z ženšenu byly také extrahovány, např. v roce 1990 gomisin N a gomisin A.

  • Amino kyseliny

Krom výše zmíněných složek má v sobě ženšen také aminokyseliny, což jsou stavební kameny bílkovin. Nejvíce je argininu, kyseliny glutamové, kyseliny asparagové a glycinu, nechybí však ani metionin, histidin, leucin, izoleucin, serin, fenylalanin, alanin, treonin, valin, tryptofan, treonin, prolin, tyrozin či cystein.

Krom aminokyselin se v ženšenu vyskytují také bílkoviny, které jsou zastoupeny např. enzym. Jedná se o různé druhy dehydrogenáz, glutamát dekarboxylázy, různé typy syntáz, např. pro aminokyseliny, proteinkinázy, ATPázy. Enzymy se zapojují do metabolismu, do syntézy mnohých látek, jejich rozkladu, ochrany...

  • Vitamíny  a minerály

Jistě není žádným překvapením, že se v ženšenu najdou také vitamíny. Jejich koncentrace, tj. výskyt se mění s v různých částech rostliny. V ženšenu jsou jak ve vodě rozpustné vitamíny, tak ty rozpustné v tucích. Celkové množství vitamínů v kořeni je 582,12 ±1,44, v kořenových vláscích  755,65±2,10 a v listech 456,31±3,87 mg/100 g. Jedná se např. o tiamin (B1), riboflavin (B2), niacin (B3), kyselina pantotenová (B5), pyridoxin (B6), biotin (B7), kobalamin (B12) a vitamín C. Nejvyšší koncentraci má kyselina pantotenová a tiamin. Z minerálů a stopových prvků jsou zastoupeny vápník, dusík, draslík, fosfor, hořčík, železo, mangan, zinek, měď, nikl atd.

Lü JM, Yao Q, Chen C. Ginseng compounds: an update on their molecular mechanisms and medical applications. Curr Vasc Pharmacol. 2009;7(3):293-302.
Kim JS. Investigation of Phenolic, Flavonoid, and Vitamin Contents in Different Parts of Korean Ginseng (Panax ginseng C.A. Meyer). Prev Nutr Food Sci. 2016;21(3):263-270.
Wenwen Ru, Dongliang Wang, Yunpeng Xu, Xianxian He, Yang-En Sun, Liyan Qian, Xiangshan Zhou, Yufeng Qin. Chemical constituents and bioactivities of Panax ginseng (C. A. Mey.), Drug Discoveries & Therapeutics. 2015; 9(1):23-32.
Kim JA, Son JH, Yang SY, Kim YH. Isoconiferoside, a new phenolic glucoside from seeds of Panax ginseng. Molecules. 2011;16(8):6577-81. Published 2011 Aug 4. doi:10.3390/molecules16086577
Lee SM, Bae BS, Park HW, et al. Characterization of Korean Red Ginseng (Panax ginseng Meyer): History, preparation method, and chemical composition. J Ginseng Res. 2015;39(4):384-91.
Cui S, Wu J, Wang J, Wang X. Discrimination of American ginseng and Asian ginseng using electronic nose and gas chromatography-mass spectrometry coupled with chemometrics. J Ginseng Res. 2016;41(1):85-95.
Qi LW, Wang CZ, Du GJ, Zhang ZY, Calway T, Yuan CS. Metabolism of ginseng and its interactions with drugs. Curr Drug Metab. 2011;12(9):818-22.
 

Kde můžete koupit naše výrobky

Rozsáhlá síť distributorů po celé ČR

Jednoduše si vhledejte nejbližšího terapeuta, prodejce nebo lékárnu s našimi produkty.
Zobrazit nejbližší distributory