Mycomedica hory
Informační lišta

Kustovnice čínská

Kustovnice čínská (Lycium chinense, goji berry, guo qi) je rostlina příbuzná rajčeti, tj. patří do čeledi lilkovitých. Na rozdíl od rajčete se však jedná o opadavý trnitý keř, který dorůstá výšky až 2,5 metrů. Keř nese vejčité listy a bohatá květenství s bílo-fialovými květy. Po odkvětu během října se vytváří malý oranžový až červený plod. Má podlouhlý tvar a je cca 1‒2 cm dlouhý.Uvnitř plodu se skrývá 20‒50 semínek. Plody se mohou konzumovat syrové. Běžně se však zpracovávají, a nejvíce pak sušením. Každý si již jistě někdy koupil sušenou kustovnici. Má pro nás poměrně netypickou sladce-natrpklou chuť, která nemusí každému vyhovovat. Mnoho lidí ji tedy nejí samotnou, ale přidává do ovocných čajů, přimíchává do kaší, jogurtů atd.

Domovinou kustovnice čínské je Čína a oblast Himalájí. Rostlina se však pěstuje i v jiných zemích, i v Evropě či Americe. Její rozšíření je dáno tím, že vydrží i mrazy. Přesto během kvetení a zakládání plodu preferuje teplé a slunečné prostředí. Vyžaduje také dostatek vláhy. Rostlina se pěstuje nejen kvůli plodům, ale též jako okrasný keř.

Kustovnic existuje mnoho druhů, nejrozšířenější je Lycium barbarum, jejíž sušené plody se také prodávají, snad ještě více než u kustovnice čínské.


Historie používání:

Kustovnice má dlouhou historii použití. Tradiční čínská medicína s rostlinou, nejen jejími plody, pracuje minimálně 2000 let. O kustovnici se píše ve spisech shījīng (Kniha písní, Books of songs), jedná se o čínskou poezii z doby dynastie Zhou (1100−1600 před naším letopočtem). Jsou tam verše o sběru kustovnice, která rostla v horách. První“odbornější“ zápisy o použití kustovnice jsou datovány do roku 200 před naším letopočtem a nacházejí se v knize „herbáři“ Shen Nong Ben Cao Jing. Kustovnice nechybí ani v zápisech z dynastie Jin (266−420 našeho letopočtu, nacházejí se v Baopuzi a Zhouhou Beiji Fang. V mnoha textech je pak popsána kustovnice jako součást léčebných směsí. Ve spisu z roku 682 Yifan je pospána i kultivace rostliny, pěstování a sběr. Za dynastie Song (960−1279) byla popsána rostlina i její plody a doplněna přesnými ilustracemi. Velmi názorné jsou např. Bencao Tujing a Zhenglei Bencao.V Bencao Gangmu (1596) je popsáno místo, které rostlina roste, její historie, použití, zpracování atd. V době dynastie Ming a Quing (1644−1912) se objevuje mnoho směsí, které obsahují kustovnici.

V Číně je kustovnice natolik populární, že není spojená jen s tradiční čínskou medicínou, ale dle čínského regulačního úřadu pro potraviny a léky je zařazena mezi potraviny a funkční potraviny, tj. u nichž jsou zaznamenány pozitivní účinky na zdraví. Již jsme zmínili možnosti konzumace kustovnice, v Číně je pak používána také v polévkách, teplých jídlech, vyrábí se džusy, šťávy atd. Přidává se též do kosmetiky, dle deklarace výrobců má napomoci udržet zdraví kůže a vlasů.

Během posledních cca 30 let proběhlo mnoho vědeckých studií, které se zaměřovaly jak na zjištění složení, tak na účinky kustovnice. 

Složení kustovnice:

Kustovnice je velmi bohatým zdrojem různých bioaktivních látek. Některé z nich zmíníme. 

  • Polysacharidy

Plody kustovnice obsahují polysacharidy, tj. složené cukry. Ty tvoří přibližně 5−8 % obsahu sušeného plodu, v čerstvém je to 1−2,5 %. Polysacharidy jsou často spojené s bílkovinami, resp. aminokyselinami, a vznikají tam glykoproteiny. Sem patří také arabinogalaktanové proteiny. Dle studií mohou ovlivnit aktivitu imunitního systému.

Má v sobě i monosacharidy, a to arabinózu, rhamnózu, xylózu, mannózu, galaktózu a glukózu.

Polysacharidy mají mnohé biologické funkce.

  • Glycerogalaktolipidy A−Q

Jedná se o sloučeniny, které se skládají z cukerných složek, glycerolu a tuku. Celkem bylo z plodů kustovnice extrahováno 17.

  • Kumariny

V kustovnici je možné najít také kumariny. Kumariny se využívají i v medicíně proti srážení krve. Kustovnice má E-p-kumarinovou kyselinu, Z-p-kumarinovou kyselinu, eskultein, fabiatrin, skopolin, skopoletin atd.

  • Lignany

Jsou produktem metabolismu rostlin, jsou antioxidanty, chrání rostlinu před napadením patogeny a působí jako fytoestrgeny. Kustovnice skrývá např. pinoresinol, arktigenin, arktiin, mdeioresinol, syringaresinol atd.

  • Fenylpropanoidy, fenoly, terpeny

V kustovnici, v jejím plodu, je možné najít kyselinu skořicovou, gallovou, kávovou, ferulovou, dále pak isoskopoletin, E-koniferol, 1-O-E-feruloyl-6-O-β-d-xylopyranosyl-β-d-glukopyranosid, 6-O-E-feruloyl-2-O-β-d-glukopyranosyl-α-d-glucopyranosid, 1-O-E-feruloyl-β-d-glukopyranosid, ethyl-4-O-β-d-glukopyranosyl-E-ferulát, etyl E-ferulát, E-sinapiniová kyselina, dihydroferulová kyselina, dihydroferulát atd. Nemůžeme opomanout přítomnost lycibarbarfenylpropanoidy A–I.V kůře jsou pak skopolin, fabiatrin, lyciumin atd.

Mezi flavonoidy, které mají antioxidační účinky, v goji patří acacetin, luteolin, deriváty quercetin, qeurcitrin, isoqeucitrin, apigenin, kaempferol atd.

Dalšími látkami jsou katechiny, z nichž jsou v kustovnici zastoupeny katechin a epikatechin.

Nechybí ani terpeny, jedná se hlavně o monoterpeny a seskviterpeny. Patří sem např. solavetivon, lyciumtetraterpenický hexaarabinosid, tetraterpenyl hexaarabinosid, lutein, mutotaxantin. Byly extrahovány také tetraterpeny lyciumtetraterpenový hexaarabinosid a tetraterpenyl hexaarabinosid.  

  • Steroidy a sterolové sloučeniny

Z rostlin kustovnic se podařilo extrahovat cca 60 různých sterolů a steroidů. Nejčastěji se jedná o látky získané z plodů a semen v plodech, např. beta sitosterol, kampesterol, stigmasterol, gramisterol, citrostadienol a mnoho dalších.

  • Vitamíny a minerály

Není pochyb o tom, že v plodu kustovnice se nachází vitamín C. Dle studií je koncentrace 42 mg/100 g. Nechybí ani vitamíny ze skupiny B, např. riboflavin a thiamin a beta karoteny, které jsou probrány samostatně. V kustovnici je také prekurzor vitamínu C, tj. látka, z níž nakonec vitamín C vzniká −2-O-(β-D-glucopyranosyl) kyselina citronová.

Krom vitamínů můžeme v kustovnici najít také minerály a stopové prvky. Nejvíce je v ní zastoupen draslík, sodík, fosfor, hořčík a vápník, dále pak je to zinek a železo, které dosahuje koncentrace až 5,5 mg/100 g.

  • Karotenoidy

V kustovnice se nachází více typů karotenoidy a jejich sloučeniny. Nejdůležitější je zeaxantin, což je xantofyl. Jeto žlutý pigment a je izomerem luteinu. Má schopnost kumulovat se v sítnici a chránit ji před poškozením oxidačním stresem. Tvoří až 80 % všech karotenoidů v kustovnici. Pokud konzumujeme goji, dobře se vstřebává. Dalším karotenoidem je např. beta-kryptoxantin monopalmitát a beta karoteny. Zeaxantin je poměrně dobře vstřebatelný do krve.

Krom zeaxantinu je to také lykopen, který je také v rajčatech a je zkoumán v souvislosti se snižováním oxidační stresu a proti rakovině.

  • Organické kyseliny

Dalšími sloučeninami v kustovnici jsou také organické kyseliny, např. kyselina citronová, fumarová, jablečná a šikimová.

  • Mastné kyseliny

Ačkoli se jedná o rostlinu, nechybí v kustovnici ani tuky. Jedná se o mastné kyseliny, a to jak nasycené, tak ty nenasycené. Z těch „zdravých“ nenasycených je přítomná kyselina linolová, linolenová, kyselina (cis, cis)oktadeka-9,12-dienová, z nasycených je to pak kyselina palmitová a myristová.

  • Alkaloidy

V kustovnici se nachází několik druhů alkaloidů, tj. látky, které mají biologické účinky a mnohé se využívají také v medicíně. Většinou se alkaloidy nachází v listech a kůře kustovnice. Méně pak v plodech, kde jsou např. piperidinové alkaloidy fagomin a deoxyfagomin,

pyrolové alkaloidy, např. 3-[2-formyl-5-(hydroxymethyl)-1H-pyrrol-1-yl]pentanediová kyselina, (2R)-[2-formyl-5-(hydroxymethyl)-1H-pyrrol-1-yl]-1-methoxy-1-oxobutanová kyselina či methyl (2R)-[2-formyl-5-(methoxymethyl)-1H-pyrrol-1-yl]-4-methylpentanoát.

Dále jsou to v kustovnici čínské také 9-formylharman, 1-(methoxykarbonyl)-β-karbolin a perlolyrin. V blízké příbuzné Lycium barbarum jsou obsaženy také atropin a hyoscyamin. 

  • Amidy

Kustovnice je také zdrojem amidů, kam se řadí cerebrosidy, např. cerebrosid A a B.

  • Aminokyseliny

Nedílnou součástí goji jsou také aminokyseliny. Složení goji předkládáme v tabulkách, kde je možné porovnat hodnoty několika druhů ovoce. Jedná se o množství aminokyselin na 100 gramů dužiny. A jak je vidět, goji má nejvyšší celkový obsah aminokyselin z testovaného ovoce. Krom hydroxyprolinu, glycinu, citrulinu a metioninu obsahuje celé spektrum aminokyselin, včetně gaba aminomáselné kyseliny, která je také důležitým neurotransmiterem v mozku. Má vliv na přenos vzruchů a reaktivitu centrální nervové soustavy.

 

 goji1

goji2

Histidin, arginin, hydroxy-L-prolin, asparagin, glutamin, citrulin, serin, asparagová kyselina, glutamin, treonin, prolin, alanin, glycin, gaba aminomáselná kyselina, valin, metionin, leucin, izoleucin, tryptofan, ornitin, fenylalanin, lysin, cystein, tyrozin

(tabulky z článku: Ito H, Ueno H, Kikuzaki H (2017) Free Amino Acid Compositions for Fruits. J Nutr Diet Pract 1: 001-005.)
Ruyu Yao,Michael Heinrich,Caroline S.Weckerle.The genus Lycium as food and medicine: A botanical, ethnobotanical and historical review. Journal of Ethnopharmacology, Volume 212, 15 February 2018, Pages 50-66 https://doi.org/10.1016/j.jep.2017.10.010
Zhou F, Jiang X, Wang T, Zhang B, Zhao H. Lyciumbarbarum Polysaccharide (LBP): A Novel Prebiotics Candidate for Bifidobacterium and Lactobacillus. Front Microbiol. 2018;9:1034. Published 2018 May 18.
Zhou F, Jiang X, Wang T, Zhang B and Zhao H (2018) Lycium barbarum Polysaccharide (LBP): A Novel Prebiotics Candidate for Bifidobacterium and Lactobacillus. Front. Microbiol. 9:1034.https://doi.org/10.3389/fmicb.2018.01034
Qian, D.; Zhao, Y.; Yang, G.; Huang, L. Systematic Review of Chemical Constituents in the Genus Lycium (Solanaceae). Molecules 2017, 22, 911.https://doi.org/10.3390/molecules22060911
Iris F. F. Benzie and Sissi Wachtel-Galor. Herbal Medicine, 2nd edition, Biomolecular and Clinical Aspects. Boca Raton (FL): CRC Press/Taylor & Francis; 2011.ISBN-13: 978-1-4398-0713-2
Kulczyński, Bartosz & Gramza Michalowska, Anna. (2016). Goji Berry (Lycium barbarum): Composition and Health Effects - A Review. Polish Journal of Food and Nutrition Sciences. 66. 10.1515/pjfns-2015-0040.
Mocan A, Zengin G, Simirgiotis M, et al. Functional constituents of wild and cultivated Goji (L. barbarum L.) leaves: phytochemical characterization, biological profile, and computational studies. J Enzyme Inhib Med Chem. 2017;32(1):153-168. https://doi.org/10.1080/14756366.2016.1243535
Qin, Xiaoming & Yamauchi, Ryo & Aizawa, Koichi & Inakuma, Takahiro & Kato, Koji. (2000). Isolation and Characterization of Arabinogalactan-protein from the Fruit of Lycium chinense Mill. Journal of Applied Glycoscience. 47. 155-161. 10.5458/jag.47.155.
Chung IMAli MKim EHAhmad A. New tetraterpene glycosides from the fruits of Lycium chinense. J Asian Nat Prod Res. 2013;15(2):136-44. doi: 10.1080/10286020.2012.756315.

Kde můžete koupit naše výrobky

Rozsáhlá síť distributorů po celé ČR

Jednoduše si vhledejte nejbližšího terapeuta, prodejce nebo lékárnu s našimi produkty.
Zobrazit nejbližší distributory